Školní e-mail Kalendář Klasifikace Facebook Moodle   Youtube   Instagram

Úvodník

A máme tu červen - žactvem i učiteli snad nejvyhlíženější měsíc z celého školního roku. Proč tomu tak je? Odpověď je nasnadě. Jedno přísloví, jemuž dala vzniknout dlouholetá školní praxe, totiž praví: červen - nejkrásnější měsíc prázdnin. Pravdivé je vlastně jen napůl, protože ani zdaleka neznamená, že v červnu už nikdo nebude vynakládat žádnou námahu, ale na druhé straně je tu ta vidina brzkých prázdnin, k nimž se aktéři výukového procesu, tedy žáci i učitelé, každým dnem přibližují, a přitom z prázdninových dní volna ještě nezačalo ubývat.

Červen - zvláště pak jeho poslední dny, bývá vyhrazen školním výletům či exkurzím, což je žactvem jeho příjemněji vnímaná část, ale zároveň tento měsíc nabízí frekventantům školy poslední možnost zvrátit nepříznivý klasifikační vývoj v tom či onom předmětu, jehož hodnocení se nekompromisně rovná počtu prstů na jedné ruce. Vždyť komu by se chtělo trávit prázdniny opakováním látky jakéhokoliv předmětu, v němž se nám během školního roku nedařilo, a plni obav vyhlížet termín reparátu, který nesmlouvavě udeří koncem srpna silou srovnatelnou s legendárním tornádem na jihu Moravy. Zatímco na tornádo se připravit nelze a po jeho odeznění nezůstane v krajině kámen na kameni, s reparátem je to naštěstí jiné. Tam naopak můžeme pomocí trpělivé a systematické přípravy vystavět z jednotlivých kamenů chrám znalostí v předmětu, jehož studiu jsme až do konce uplynulého školního roku věnovali pramálo úsilí. Úspěšné složení reparátu nám zajistí postup do dalšího ročníku ve stejném kolektivu třídy, na který jsme doposud zvyklí, a hlavně zbytečně neztratíme celý rok ve svém životě, který bychom v případě neúspěchu u srpnové zkoušky strávili opakováním ročníku. Mějme na paměti, že čím dříve dokončíme studia, tím dříve také začneme pracovat, a tedy vydělávat korunky, bez nichž to bohužel v životě nejde, byť bychom si to přáli sebevíc.

A proto se přes stále dotěrněji působící teplé a slunečné počasí, které vybízí ke všemu jinému, jen ne k intenzivnímu závěrečnému finiši v cílové rovince druhého pololetí, přimějme k tomu, abychom ve všech předmětech byli klasifikováni a přitom v žádném z nich nedostatečně. Odměnou nám budou ničím nerušené prázdniny, které potřebujeme právě proto, abychom načerpali energii do dalšího školního roku a úspěšně se popasovali se všemi jeho nástrahami bez toho, aby nad námi nakonec visel Damoklův meč srpnového reparátu.

Úspěšné ukončení letošního školního roku, smysluplně prožité prázdniny plné dobrodružství i nově vzniklých lásek vám všem přeje celá redakce naší online Elektronky - a nezapomeňte, že se kdokoli z vás může kdykoli začít podílet svou vlastní tvorbou na jejím obsahu a přispět tak ke zvýšení pestrosti tohoto školního časopisu, vznikajícího zatím jen z nadšení několika málo žáků z prvních ročníků.


Vylodění v Normandii

Označení den D je asi nejznámějším názvem jednoho z nejdůležitějších dní v dějinách celé Evropy, jímž se v roce 1944 stal 6. červen. Co se tehdy vlastně stalo? Šlo o jeden z nejdůležitějších aktů vedoucích k obratu ve druhé světové válce, kdy se společné vojenské síly Spojenců (států bojujících proti nacistickému Německu, Itálii a Japonsku) vylodily v Normandii (část Francie) a zahájily tak operaci Overlord, směřující k vítězství Spojenců nejprve na tímto vyloděním znovuotevřené západní frontě, později i v celé válce. O dni zahájení této operace (5. červnu) bylo rozhodnuto na konferenci ve Washingtonu v roce 1943, pro nepřízeň počasí však byl začátek operace odložen o den později, tedy na 6. června. V časných ranních hodinách nad oblastí Normandie začali vyskakovat parašutisté, kteří měli za úkol zajistit strategická místa pro následné působení pozemních jednotek. Část výsadkových jednotek však ani po několik dní nenavázala spojení s pozemními silami. Následně se začaly vyloďovat na pevninu pozemní jednotky. K této operaci bylo zvoleno 5 pláží s krycími jmény Utah, Omaha, Gold Sword a Juno, přičemž první dvě patřily americkým jednotkám, další dvě britským a Juno připadla kanadským ozbrojeným silám. Díky dezinformacím se navíc německé vedení nedostalo k pravým informacím o zahájení této operace, tudíž na straně spojenců hrál velkou roli moment překvapení. Pozemní jednotky byly navíc podporovány letectvem, z německé strany se však v prvních okamžicích žádné letadlo neobjevilo. Všech pět pláží bylo na konci dne D dobyto, ačkoliv spojenecká vojska přišla o minimálně 10 000 mužů a německá strana o 1 000 vojáků. Celkem první den operace překročilo Lamanšský průliv téměř 160 000 mužů. V následujících dnech se spojencům podařilo spojit místa vylodění se západní frontou a udržet vzdušnou nadvládu nad územím Francie. Zmatek v německém velení přispěl k tomu, že se tato operace stala úspěšnou.


IT doupě

Vyměnil jsem Ubuntu za Fedoru – měli byste taky?

Možná si ještě letmo pamatujete, když jsem začátkem tohoto roku vydal článek o své migraci na Linux. Tenkrát jsem používal Ubuntu a dokud jsem Linuxu tolik nerozuměl, byl jsem s ním celkem spokojen. Postupem času jsem si ale začal všímat jeho chyb a nedostatků a postupně se zajímat o použitelné alternativy. A jako jediná ideální se jevila Fedora.

Fedora je Linux distribuce vyvíjená společností Red Hat, jejichž distra jsou proslulá stabilitou, rychlými aktualizacemi a používají je servery po celém světě. Stejně jako Ubuntu si ji můžete stáhnout s různými desktopovými prostředími (Gnome, KDE, Xfce a asi deset dalších), ovšem do Fedory všechny přichází bez předinstalovaných pluginů a vše je tak vanilla.

Prvním z větších rozdílů mezi těmito distry je rychlost aktualizací. Ubuntu jakožto derivát Debianu má stabilní release vždy jen jednou za dva roky. V tom jsou ale smíšené staré i nové verze aplikací a knihoven, což vede k tomu, že systém vypadá jako Frankenstein a stabilní release není paradoxně zase tak stabilní. Oproti tomu Fedora má velkou aktualizaci jednou za půl roku a vše, co s ní donese, je aktuální.

Ubuntu má v základu jako zvukový server nainstalované PulseAudio. To je ale zastaralé, nepodporuje spoustu nových funkcí a jak jsem se na vlastní kůži přesvědčil, často padá. Budoucnost je v Pipewire, který spolu s nízkou odezvou, realtime zpracováním audia a dalšími vymoženostmi opravuje to, co PulseAudiu chybí. Mohli byste sice argumentovat tím, že si můžu Pipewire nainstalovat i do Ubuntu, to ale nikdy není stoprocentní a při odinstalaci PulseAudia bych si pravděpodobně smazal i nějakou důležitou knihovnu, čímž bych udělal víc škody než užitku.

Když k tomu všemu, co jsem vyjmenoval, přidám ještě udržování snapů při životě (i přesto, že všichni už přešli na flatpak) nebo telemetrii schovanou hluboko v nastavení, asi vám začne být jasné, proč jsem se pro migraci rozhodl. A pokud jste ještě neusnuli, tak vám ukážu, jak ji můžete udělat také.

Instalace Fedory byla jednodušší, než jsem původně čekal. Systém automaticky rozpoznal moji Nvidia kartu a já jsem tak nemusel dělat instalaci v 800x600 rozlišení. Často jsem slýchával, jak strašně špatně je udělaný installer systému. Od novějších verzí je ale úplně celý překopaný a systém by v něm nejspíš nainstaloval i nováček. Jen mi dalo trochu práci formátovat disk, protože to installer zřejmě z bezpečnostních důvodů neumožňuje.

Prvním krokem v novém systému bylo urychlit dnf, tamní package manager a obdobu aptu. To se dá udělat úpravou konfigurace umístěné v /etc/dnf/dnf.conf a přidání fastestmirror=True, max_parallel_downloads=10 a keepcache=True. Další na řadě je aktualizace systému pomocí dnf update, která může trvat i třicet minut. V mezičase můžete přidat externí repozitáře pro flathub (instalace aplikací) a rpm fusion (dodatky pro Fedoru, například kodeky a knihovny třetích stran) a pokud máte Gnome, doinstalovat potřebné pluginy pro pracovní plochu, jako dock s rychlým spouštěním aplikací nebo vlastní tapety.

Nechci tímto článkem říci, že je Fedora nejlepší distribuce na světě - není. Krása Linux komunity je v rozmanitosti a vhodná volba distra záleží na tom, co s ním chcete dělat. Pro začátečníky není Ubuntu určitě špatná volba, sám jsem na něm byl půl roku, ale pokud se svými znalostmi trochu pokročíte, určitě u něj nezůstanete navždy. A pokud se nehodláte pustit do hlubin Arch a Gentoo, pak se bude asi i vám Fedora jevit jako nejlepší volba.


Ledová past

Operace - pokračování

Ve stejnou chvíli se ozval Sedmička.
„Pánové nechci rušit, ale máme společnost, zatím vidím tři plecháče a dvě krvavé dogy.“

Krvavé dogy naháněly strach každému člověku, kdysi to byli psi. Roboti však s nimi po invazi na Zemi začali dělat pokusy. Po mnoha neúspěšných nebo málo účinných vyvinuly tohle. Bojové, krvelačné bestie, kterým chutnalo lidské maso. Měly v sobě mnoho implantátů a kovových zařízení, která je udržovala naživu. Slizké, neochlupené tělo bylo pokryto lehkou černou zbrojí, která se však po prvním boji změnila v rudě červenou. Na lysé hlavě měla většinou tři velké zářivé oči, které sledovaly každý váš pohyb. V mordě měly několik ostrých dlouhých zubů, které se do masa zařezávaly jako pila a dlouhý fialový jazyk, na kterém byl bílý povlak. Útočily ve skupinách jako vlci. Vyhýbaly se přímému útoku, spíše se na kořist vrhaly zezadu a rozdrásaly jí záda velkými trnitými drápy. Pokud jste útok přežili, rány byly poté zanícené a velmi bolestivé. Často se stávalo, že v noci dronům utekly a dostaly se do lidského tábora, kde zardousily mnoho lidí. Většinou se ráno našla jejich zohavená těla, která měla vyžrané vnitřnosti. Oba muži si přehodili batohy na záda a vydali se k východu. Sedmička již v bojovém postavení čekal u dveří.

„Kterou stranou přiházejí?“
„Vstupní bránou.“
„Dobrá, přeběhneme za nákladní vozy a rozstřílíme je z dálky. Dogy nespouštějte z očí.“

Tom se s dogami již setkal třikrát, každý boj s nimi si vyžádal aspoň jednu oběť. Vyběhli z budovy, rovnou směrem za kryt. Tom puškou několikrát při běhu varovně vystřelil. Všichni zaběhli za náklaďák. Každý z mužů hlídal jednu stranu, Sedmička se zachytil za střechu, připravil se vymrštit k útoku. Poté Tom spatřil dogy, obě vběhly vstupní branou a namířily si to směrem k nim. Tom zamířil první z nich na hlavu. Náhle však dogy změnily směr a zaběhly za nákladní auta. Poté z brány vyběhli černí pěšáci, každý v rukou měl mimozemský samopal. Dva zaběhli za několik beden u vchodu, za kterými se předtím skrývali oni sami. Třetí začal střílet. Několik kulek se zarazilo do pancíře vozidla.

„Same, odemkni to auto a nějak ho nastartuj, jinak jim neunikneme. Sedmičko, zaútoč na ty dogy, pro tebe jsou míň nebezpečný. Já budu krýt Sama.“
Sam začal odemykat nákladní auto. Tom se naklonil přes roh a napálil to do nekrytého dronu. První kulka minula, druhá se zarazila do hrudního štítu.

Sedmička se vymrštil do vzduchu, přeletěl auto a dopadl na zem. Hned vedle něj dobíhala jedna z dog. Odrazila se od země a zaútočila na hlavu. Sedmička útok vykryl ocelovou paží. Trnité drápy ji poškrábaly a hned poté se od Sedmičky doga odrazila.
„Teď já.“
Sedmička zaútočil, rychlým pohybem ruky. Ta zasáhla a dogu srazila na zem. Poté se zezadu ozval děsivý štěkot a na záda mu zaútočila další. Po ocelovém krunýři drápy jen lehce sklouzávaly, poté ale jeden z nich zavadil o dráty na zadní části krku a několik jich přesekl. Sedmička se cítil nějak divně, všechno bylo tak rychlé a rozmazané, ruce mu ztěžkly a obraz se výrazně zhoršil. Po jedné se ohnal, ale ta bleskurychle uhnula. Na obrazovce mu naskočil varovný signál poškození spojových drátů A, B, E a CH.
„To není pěkné.“


Včelařská vložka

Vítejme opět u včelek, dnes si řekneme něco o včelím bodnutí, a bude ze mě mluvit (psát) vlastní nedávná zkušenost. Někteří lidé a hlavně děti mají včely za bzučivé píchavé potvory, to si je ale pletou s vosami. Včela vás jen pro “srandu králíkům” nebodne, už jen protože, jak jistě všichni ví, za to zaplatí životem. Toto je způsobeno včelím žihadlem, které má takové zpětné háčky, které bychom mohli přirovnat k háčkům rybářským. Včela tedy po bodnutí uvízne a při snaze se vyprostit ztratí své žihadlo nebo část vlastního zadečku, a protože zadek je biogenní součástka každého správného živočicha, bez něj zahyne. Ani pro člověka ale nemusí být včelí bodnutí nic příjemného, zejména alergikům už jen zmínka o apisinu či apitoxinu (včelí jed) může nahnat husí kůži. Někteří lidé se ovšem nechají bodnout dobrovolně z vlastní vůle. O apiterapii si povíme někdy jindy, dnes si už jen dojasníme, že vosy vás dokáží píchat celý den a taky kradou med takže “fuj na ně”!


Pranostiky na červen

  • Chladný květen, červen vlažný – je pro sýpky, sudy blažný.
  • Červen-li více sucho než mokro bývá, urodí se hojnost dobrého vína.
  • Co v červnu nedá do klasu, červenec nažene v času.
  • Jak červen teplem září, takový bude i měsíc září.
  • Jaký červen, takový i prosinec.

Ztráty a nálezy

V kanceláři školy čekají na své majitele již v květnovém čísle inzerované tři mikiny, dále jedna plastová oranžová láhev s poznámkou 2L učebna 10, dále powerbanka 1 roč. uč. 9 a ještě od 4.4. černá krabička s jedním sluchátkem (peckou).


Redakční rada: Jan Dlabaja, Jiří Greš, Jakub Křížan, Jaroslav Strejček, Jan Balošák

Webové zpracování: Daniel Hut

Jazykový dohled: Mgr. Oto John

Back to top